Legendární noční závod „NOC TULENÍCH PÁSŮ 2012“ v reportáži Jaroslava Voceďálka

V sobotu 29. ledna 2012 se do Janských Lázní sjeli vyznavači skialpinismu z celé střední Evropy na závod „Noc tuleních pásů“, který je započítáván do Scarpa českého poháru a středoevropského poháru. Tento závod je jedinečný tím, že se jde za tmy na čelovky. Na závodníky byly připraveny dvě trasy. Startovalo se v Janských Lázních u kolonády. Jako první startovaly kategorie trasy A a po ní kategorie trasy B. Start obou kategorií byl na botách s lyžemi v rukou, nebo na batohu a běželo se od kolonády ke spodní stanici kabinové lanovky na Černou horu, kde se lyže nandávaly. Jako první kopec na závodníky čekal výstup sjezdovkou pod lanovkou takzvaně „pod lany“, kde závěr kopce se jde černá sjezdovka, která „ukusuje“ síly velmi rychle. Na vrcholu Černé hory (1299 m n. m.) každý poznal sílu a vládu počasí, které letos nachystalo velmi silné chumelení, nárazový vítr a mlhu. Na Černé hoře „U Otíka“ se sundávaly pásy a jelo se směr Pec pod Sněžkou. Ti, kteří nezahrnuli do výbavy brýle, mohli jet tento kopec díky opravdu silné chumelenici téměř poslepu, navádějíce se podle červených blikaček rozmístěných po celé trati závodu. U spodní stanice sedačkové lanovky na Hnědý vrch se dělily trasy A a B. Trasa A pokračovala na pásech po sjezdovce Hnědý vrch. V místě pod černou sjezdovkou se sundávaly lyže a na botách se pokračovalo dál. Následoval sjezd zpět ke spodní stanici a dále pod sjezdovku Javor. Odtud se šel kopec „oklikou“ přes sjezdovku Smrk na vrchol sjezdovky Javor. Následoval sjezd dolů a napojení na společnou trasu kategorií A a B. Po třech náročných kopcích (pouze pro trasu A, trasa B po jednom kopci) se přijelo k přibližovacímu vleku a po nalepení tuleních pásů se šly „cikcaky“ v čerstvě napadaném prašanu do solidní střechy, která se postupně rovnala. Následoval rychlejší, mírnější úsek a mírný kopec dolů k Pražské boudě, odkud se šlo kolem Kolínské boudy pod Václavák. Václavák je krátký prudký kopec, v kterém se dá vytuhnout na pár metrech, a po překonání už zbývá vyběhnutí zpět na vrchol Černé hory, sundání pásů a sjezd dolů ke stanici Horské služby. U stanice HS se sundaly lyže a běželo se přes silnici dolů lesním průsekem na silnici směřující ke kolonádě. Z té už byl vidět cílový oblouk, pára od horkého čaje a tácy plné výborných buchet spolu s tleskajícími diváky. Mezi profesionály na trase A doběhl v nejrychlejším čase Michal Štantejský (CZE) před Tomaszem Brzeskim (POL) a Jozefem Hlavcem (SVK). Trasu B zvládl nejrychleji Petr Adámek. V silné konkurenci se ve startovním poli nemohli ukázat dva domácí borci Radek Groh a Dominik Sádlo, kteří se v té době účastnili Světového poháru v Andoře. Dominik Sádlo v Andoře obsadil přenádherné 3. místo v kategorii kadetů. Noc tuleních pásů ukázala, že patří v českém a evropském měřítku mezi atraktivní a silně nabité závody.